Pořídit si pejska, respektive štěňátko není žádná jednoduchá věc, ostatně jsem si to zažila nedávno na vlastní kůži.
Než jsem se naučila kdy Fibi spí, kdy jí a kdy chce opravdu čůrat - nějakou dobu to trvalo. Prvních 14 dní jsem si na to vzala dovolenou. Ale dovolená nebyla.
Proměnila se ve 24 hodinové sledování psa.
Naučit se totiž znát režim štěňátka chvíli trvá. Například když se Fibi probudila, hned jsem s ní běžela čůrat (což bylo i 3x za hodinu). Ona se ale samozřejmě nevyčůrala, protože ještě chtěla spát. Když jsme dorazily po půlhodině domů, byla už úplně vzhůru a čůrala kde se dalo. A to opravdu naštve. Přitom stačilo ji jen pohladit a spala by dál.
Spánku jí stačilo, na to že byla štěňátko, velmi málo. Ale mně se ho poněkud nedostávalo. Zpočátku jsem totiž chodila venčit tak 2x za noc a pak se s ní hodinu a půl prala, aby nelezla za mnou do postele.
Takže doporučuji - pokud nechcete pejska do postele - pořiďte si vysokou postel.
Zkrátka a prostě: po prvním týdnu, jsem ji chtěla vrátit, protože jsem v podstatě týden nespala a nervy mi zapracovaly tak, že jsem ani nejedla.
Jako dieta dobré, ale i kamarádi se o mně začínali bát. První týden jsem strávila u rodičů v baráčku a pak dva dny v Praze - ty byly asi nejhorší - venčit v Nuslích ve 3 ráno - nic moc. Pak jsem jela na víkend na chatu.
Tam za mnou přijeli rodiče a byli úžasní. Ráno si máma vzala Fibi, abych se vyspala a táta řekl, že když bude nejhůř, můžou si Fibi na nějakou dobu vzít.
K tomu naštěstí nedošlo. Po dalším týdnu na chatě si mně Fibi úplně získala. Už jsme si na sebe zvykly a když jsem viděla jak je učenlivá, tak mě to dost podrželo. A teď je to nejroztomilejší štěňátko, jaké existuje.
Zlobí samozřejmě dál a ještě nás čeká puberta, ale už vím, že jí nedám :)
Takže opravdu všem doporučuji: Pokud si chcete pořídit pejska, zvažte to dobře. Vím, že mi to všichni říkali horem dolem, ale já si nedala říct. Zkrátka si to každý musí vyzkoušet na vlastní kůži. Ale rozhodně čekejte - zpočátku nevyzpytatelné čůrání i kakání; noční venčení, popřípadě noční praní o to, kde pejsek bude spát; bezvýsledné i hodinové venčení; zničené věci - jakékoli. A hlavně, totální přehodnocení vašeho hodnotového žebříčku... ale o tom až jindy :)